Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


PÁR PRAKTICKÝCH RAD

OBSAH: 

Čištění žvýkačky
A TEĎ KE KYTIČKÁM - škůdci a jak na ně
Připálené hrnce

JAK NA SKVRNY
JAK NA SKVRNY
ČÍM SE DÁ HNOJIT ?
Ošetření a péče o řezané květin

Odstranění mravenců a dalších škůdců

Čištění šperků
Čištění chlupů od zvířecích miláčků
Čištění prkénka
Čištění vařeček
Čištění výrobků z kůže a koženky
Čištění kožešin
Bílek
Skvrny od bláta
Inkoust

Čištění čpavkem

----------------------------------------------------------------------------------

Čištění žvýkačky

- Děti občas potká nepříjemnost v podobě nalepené žvýkačky ve vláskách.Nemusíme je stříhat,stačí žvýkačku potírat ledem v sáčku,krásně se vydrolí.

- žvýkačku přilepenou na koberci obložíme kousky ledu, zkřehlou rozlámeme a oloupeme. Skvrnu překryjeme kašičkou z benzínu a magnézia a dočistíme mýdlovou vodou.

- žvýkačku na oděvech odstraníme podobně. Nejprve ji zmrazíme a pokusíme se ji odlomit. Na hladkých látkách to jde poměrně snadno, na pleteninách už podstatně hůř. Skvrnu pak namočíme trichlóretylénem nebo benzínem, třeme rukojetí lžíce a vytlačujeme do podložky z čistého ručníku nebo hadříku. Potom skvrnu do široka vytíráme benzínem a nakonec potřeme vlhkou utěrkou a přepereme, abychom odstranili zbytky cukru.

- Pokud se přilepí žvýkačka na koberec, osvědčil se přípravek na rozpouštění tmelů ve spreji (je to lehká nafta). Stačí postříkat a hadřičkou setřít. Zbytky pak povysávat vysavačem. Podaří se tak odstranit žvýkačku i z kalhot. Navíc je to velmi rychlé.

A TEĎ KE KYTIČKÁM

LISTOVÁ SMUTNICE
Jsou to mikroskopičtí červíci, bezbarví, tělo mají dlouhé do 1 mm, velmi rychle se pohybují. Napadají tkáně listů, na kterých se objevují žluté skvrny. Listy zasychají a zahnívají, rostlina hyne. Nákaza se šíří z rostliny na rostlinu. Rozšiřuje se vodou, zeminou a přenáší se z nakažených rostlin, kde se larvy mohou uchovávat mnoho měsíců.
Ochrana: zničit napadené rostliny, květináče, vyčistit police, skla atd.

MÁSLOVÁ NEPRAVÁ ŠTÍTENKA
Saissetia oleae. Napadá nejvíce oleandry, citrusy, kamélie atd. Tělo samičky je velmi vypouklé, tmavohnědé až černé barvy. Na zádech má výrůstky ve formě písmena N. Délka těla je 3,5 mm. Na výměšcích se tvoří houby a plísně, na listech se tvoří povlak. Při silném napadení nepravými štítenkami listy hynou a výhonky odumírají. Nepravé štítenky nemají ochranný štítek a proto po postřiku insekticidy rychle hynou.

MĚKKÁ PUKLICE - ŠTÍTENKA NEPRAVÁ
Napadá mnoho pokojových rostlin. Samička má v průměru 3 až 4 mm, tělo lehce vypouklé, široce oválné, až asymetrického tvaru.

MŠICE
Mšice se velmi rychle rozmnožují, tvoří kolonie a zachvacují velká teritoria. Bezkřídlé dospělé mšice mají délku těla 1,4 až 2,5 mm; jsou světlezelené, žluté či růžové. Kolonie mšic zachvacují všechny části rostlin. Napadená rostlina vypadá jako kdyby měla na sobě lupy, má deformované květy i listy. Rostlina se nevyvíjí a nekvete. Poupata, listy a květy jsou pokryty lepkavými výměšky. Na jaře jsou napadány mladé výhonky. V pokojových podmínkách se mohou množit a škodit rostlinám po celý rok.
Ochrana: v prvé řadě se mohou mšice mechanicky odstraňovat a ničit. Nejúčinnější jsou postřiky různými preparáty např. fitoverm, fungicidy atd. Ošetření při silném napadení se musí opakovat.

OCHRANA PŘED ŠTÍTENKAMI PRAVÝMI A NEPRAVÝMI:
Postiženou rostlinu izolujeme a prověříme rostliny v jejím okolí. Používáme postřik insekticidy anebo omývání vatovým tamponem nebo houbičkou namočenou v insekticidu. Nejlépe je ošetřit všechny rostliny v okolí. Rostliny jako asparagus a měkkolisté rostliny ošetříme profesionálními přípravky. Nezapomínáme potřít insekticidy poličky i místo kde rostliny stojí, potíráme raději celé okolí.

PALMOVÁ ŠTÍTENKA
Napadá vrchní a spodní část listů, nejvíce mladé listy, hlavně listy palem s vějířovitými listy. Štítek dospělé samice je šedobílé barvy, kulatý, v průměru má 2,2 mm.

PALMOVÝ MOUČNÝ ČERV - ŠTÍTENKA
Tělo dospělé samičky je široké asi 2,5 mm, pokryté voskovým štítkem krémové barvy. Červ parazituje na spodní straně listu a vysává buněčnou šťávu. Na listech se objevují žlutavé skvrny. Postižené rostliny jsou pokryty černými plísněmi a houbičkami. V období masového výskytu představují velké nebezpečí pro rostliny.
Ochrana: při malém napadení stačí rostliny omývat vodou a vatovým tamponem namočeným v mýdlovém roztoku - kerosinu, lihu či nějakém alkoholu. Při silném výskytu nutno použít insekticidy.

PLOSKATELKY
Jsou velmi malé, délka těla je 0,25 až 0,4 mm. Tělo je vejčitého tvaru, žluté nebo cihlové barvy. Nejčastěji se setkáváme s druhy Brevipalpus obovatus a Brevipalpus russulus. Jsou známé jako škůdci kaktusů, citrusů, fikusů, aukuby a dalších pokojových rostlin. Jsou těžko viditelné, netvoří pavučiny. Že jsou rostliny napadeny tímto škůdcem poznáme hlavně podle uvadajících listů, po nichž následuje úhyn celé rostliny. Jsou nebezpečné také proto, že jim na rozmnožování stačí 18 až 24 °C a rozmnožují se během celého roku.
Opatření: omývání rostlin mýdlovým roztokem, postřikování insekticidy - neoron, fitoverm, síra atd.

PODKOPNÍČEK
Je to malá muška, která měří 2 až 3 mm, a která klade svoje bílá průzračná vajíčka na listy rostlin. Samci mušek neškodí, mohou však roznášet choroby a larvy druhých škůdců. Larvy mušky škodí tím, že poškozují tkáně listů a rostlin zevnitř, prohryzávají se a tvoří celou síť cest. Rostlina je viditelně nezdravá, neprospívá a je pokryta skvrnami.
Ochrana: odstranění napadených částí rostlin; použít chemické postřiky na celou rostlinu.

POLOKULOVITÁ NEPRAVÁ ŠTÍTENKA - PUKLICE
Saissetia coffeae. Ničí pokojové rostliny. Samička je 4 mm je dlouhá. Puklice napadá listy, stonky a mladé výhonky rostlin. Na rozdíl od štítenek nemá ochranný štítek. Ochrana rostlin je stejná jako u štítenek.

PŘÍMOŘSKÝ MOUČNÝ ČERV
Pseudococcus affinis. Je jedním z nejrozšířenějších druhů červů. Tělo dospělé samičky je oválného podlouhlého tvaru, dlouhé 3 až 4 mm, široké 2 až 2,5 mm, šedorůžové barvy, pokryté bílým moučným povlakem. Nožky jsou dobře vyvinuty. Samci jsou menší, mají křidélka a létají celé léto. Samičky kladou vajíčka do vaječných váčků, které tvoří bílou neforemnou masu z voskových pavučinových výměšků. Samičky, kladoucí vajíčka, vyhledávají klidná místa, např. praskliny kůry a zkroucené listy. Larvičky jsou malé a pohyblivé, mají žlutou barvu. Rychle se po celé rostlině šíří, a to větrem, člověkem i živočichy na druhé rostlině. Larvy se vyvíjejí 1 až 1,5 měsíce. Vysávají buněčné šťávy rostlin, které zaostávají v růstu, nekvetou a hynou. Na výměšcích se usazuje houba i plíseň.

TRIPS - TŘÁSNĚNKY
Škodí dospělý hmyz i larvy. Tělo dospělé třásněnky - tripsa je úzké, ploché a protáhlé, měří 1 až 1,5 mm. Má černou nebo hnědou barvu a žluté nebo červené bříško. Má dva páry křídel. Samičky kladou do měkkých listů průzračná vajíčka. Doba zrání vajíčka je od 20 až 30 dnů a vylíhnuté larvy mají žlutou barvu. Samci jsou drobnější, podobní černým tečkám na listech. Hlavním faktorem pro rozmnožování je vysoká teplota a nízká vlhkost vzduchu. V pokojových podmínkách mohou třásněnky škodit celý rok, nejvíce však v jarním a letním období. Napadené listy a květy se deformují a vysychají. Tripsa napadá hlavně listy. Na spodní stranu listů kladou mnohačetné kolonie vajíček a na vrchní straně listů se objevují světlé tečky. Při velkém napadení vypadají listy bílo-stříbrně, uvadají a opadávají. Květy jsou pokryty skvrnami a deformují se. Kromě toho třásněnky zanášejí rostlinu svými lepkavými výměšky, na kterých se tvoří houby a plísně. Je známo mnoho druhů tripsů např. Parthenothrips dracaenae, Trips fuscipennis, Hereinothris femoralis, Liothrips vaneeckei a další druhy. Nemá smysl všechny vyjmenovávat. Mají své osobité znaky, ale boj s nimi je stejný.
Ochrana: dostatečná vlhkost vzduchu kolem rostlin a sledovat vývoj rostlin. Na postřik použít insekticidy - neoron, fitoverm, síra atd.

SMUTNICE
Napadají mnohé pokojové rostliny. Nesetkáváme se s nimi často. Žijí na kořenech nebo na zduřeninách hlíz. Mají velikost pšeničného zrna. Jsou to bezbarví červíci s průhledným tělem, dlouhým 1,5 mm. Larvy klade samička do půdy ve skupinkách, proto se rychle kolem kořenů rozlezou. Rostlina napadená smutnicemi postupně žloutne a odumírá. Kořeny rychle hnijí. Smutnice pronikají do kořenů a způsobují bakteriální infekci.
Ochrana: napadená rostlina se musí odstranit i s květináčem. Může se použít preparát narcis. Napadení se vyhneme, když půdu ještě před sázením rostlin dobře sterilizujeme.

SMUTNICE STÉBLOVÁ
Je nitkovitý červík, dlouhý 1,7 mm, nebezpečný pro kvetoucí kultury. Parazituje na různých rostlinách, ale nepřelézá na jiný druh rostliny. Napadá stébla, stonky, listy i květy. Na výhoncích se objevuje vzdutí. Poškozené části rostliny mají bledou barvu a pomalu odumírají.
Ochrana: zničení napadených rostlin.

STONOŽKY
Světlé stonožky lehce uvidíme na zemi. Jsou bělavé nebo tmavohnědé. Podobají se housenkám s mnoha nožkami. Mohou škodit pokojovým rostlinám, přes léto umístěným na zahradě. Požírají spodní části listů a kořenové části rostlin.
Ochrana: suchá zemina v květináči, posypat zeminu suchým pískem. Stonožky se ukrývají na tmavých a vlhkých místech. Kolem zeminy je také dobré položit dřevěnou destičku nebo kousek linolea. Tam stonožky zalezou, můžeme je sebrat a zničit.

SVILUŠKA
Červený pavouček Tetranychus cinnabarinus - patří ke skupině škůdců prakticky všech pokojových rostlin.
Dospělá samička svilušky měří 0,5 mm, sameček 0,3 mm. Samičky jsou purpurově červené, samečci jasně červení. Rozmnožování je závislé na teplotě, s vyšší teplotou vzrůstá. Kromě červeného pavoučka svilušky je ještě sviluška chmelová - Tetrachynus uricae a atlanticus. V kolínkách stébel a stonků, ze spodní strany listů se objevuje jemná pavučina. Poškozená rostlina se vyznačuje bleděžlutou barvou. Mezi listy, stonky a květy se objevuje pavučina. Napadená rostlina má zpočátku po vysátí buněčné šťávy listy s malými tečkami. Skvrny se zvětšují až jsou listy téměř bílé a opadávají. Rostlina je oslabená, obnažuje se, plodnost se zmenšuje. Ke zničení svilušek napomáhá suchý vzduch v místnosti. V nepříznivých podmínkách se samičky zarývají do zeminy v květináčích nebo do skrytých míst, např. pod opadané listy atd. Upadají do tzv. diapauzy. Až nastanou optimální podmínky, opět ožívají a množí se. Jedna z hlavních podmínek pro růst a množení je vysoká vlhkost vzduchu. Proti napadení rostliny sviluškou je důležité obírat staré listy, nenechávat ležet odkvetlé květy. Periodicky rostlinu omývat vlažnou vodou, případně namočenou houbou ve vlažné vodě. Důležitý je i suchý vzduch.
Ochrana: rostlinu omývat mýdlovou vodou, postřikovat insekticidy - neoron, fitoverm atd.

ŠTĚTINOVEC - MOUČNÝ ČERVÍK
Pseudococcus longispinus. Škodí larvy i samičky. Tělo dospělého jedince je 3,5 mm dlouhé, oválné, oranžové nebo rezavé barvy, je pokryto bělavým nádechem. U tohoto červíka jsou vyvinuty rychlé nožky, které slouží k rychlému pohybu po rostlině. Samičky jsou životorodé. Obyčejně se shromažďují v koloniích na spodní straně listů, větvičkách a mladých výhoncích. Červíci jsou patrní díky bělavému nádechu, kterým je pokryto celé tělo; je také pokryto bílými vatovými chomáčky. Napadené listy žloutnou a opadávají, mladé výhonky nerostou. Červíci se dostávají pod kůru citrusových rostlin a cibulovin. Napadené rostliny hynou. Červíci se rychle rozmnožují a tvoří mnohočetné kolonie.

ŠTÍTENKY a NEPRAVÉ ŠTÍTENKY
Představují velké nebezpečí pro rostliny. Přisávají se na listy, způsobují velké skvrny, které se šíří dle míry vysávání buněčné šťávy. Listy žloutnou, kroutí se a opadávají. Rostlina neroste, větvičky se lámou, usychá a hyne. Kromě listů napadají štítenky i plody, např. mandarinky, pomeranče, citrony, které nedozrávají a opadávají. Štítenky se rychle množí a rozšiřují po rostlinách. Všechny druhy vypadají téměř stejně, mají hnědý nebo hnědožlutý štítek, oválného nebo kulovitého tvaru. Existuje několik druhů štítenek, které napadají pokojové rostliny: hnědá, kaktusová, palmová, břečťanová, atd. Nebezpečné jsou i nepravé štítenky, máslová, měkká či polokulovitá. Všechny štítenky se vyznačují tím, že mají štítky a vypadají tak i na rostlině. Mají dobře vyvinutý savý aparát. Liší se jen rozměry a barvou. Jsou nebezpečné pro rostliny proto, že po krátkém čase, když opustí vajíčko se larvičky rozlezou po celé rostlině a vysají ji. Hnědá štítovka ničí listy, pokrývá vrchní stranu listů. Ochranný štítek dospělé samičky má v průměru kolem 2 mm, je hnědočervené nebo tmavohnědé barvy. Štítek samce je menší, prodlouženého tvaru.

VINNÝ MOUČNÝ ČERV
Pseudococcus citri. Tělo samičky je široce oválného tvaru, růžové či žlutavé barvy. Je pokryto bílým práškovým povlakem. Nohy jsou dobře vyvinuté. Samci se vyskytují velice zřídka. Larvičky jsou roztroušeny po celé rostlině, hlavně na spodní straně listů v hlavních žilkách. Při silném napadení tvoří červíci veliké kolonie, které vysají rostlině buněčnou šťávu. Listy rostlin žloutnou, stonky a výhonky uvadají a usychají. Na jejich výměšcích se tvoří houbovité a plísňové povlaky.

VINNÁ MUŠKA
Maličké tmavohnědé mušky, dlouhé 2 až 3 mm, které se rychle množí na zkysané potravě. Nejsou velkým škůdcem, ale přelétají z květu na květ a samy roznáší jiné škůdce a nemoci.

Pomoc proti škůdcům (pěstitelské chyby)

Žádná rostlina není obrněná proti škůdcům. Důležité je, vyvarovat se chyb a poskytnout pomoc. V případě napadení, musíte příčinu zjistit a záškodníka odstranit.

BÍLÁ BLEŠKA
Je to bezkřídlý hmyz, dlouhý 1 - 2 mm, který skáče. Požírá nadzemní části rostlin. Objevuje se ve velikém společenství, na přelité zemině.
Ochrana: vysušit zeminu v květináči, posypat ji rozmělněným tabákem nebo suchým říčním pískem, možno použít i popel.

BRSLENOVÁ ŠTÍTENKA
Napadá brslen a jemu podobné rostliny. Štítek dospělé samičky je hruškovitého tvaru, v průměru má 2 mm a tmavohnědou barvu. Samci mají štítek bílý.

BRYOBIA GRAMINUM
Bryobia praetiosa. Tito škůdci jsou těžko postižitelní na rostlině. Měří 0,8 - 1 mm. Tělo je červené barvy, širokého oválného tvaru s dlouhými nožkami. Bryobia je velice pohyblivá, rychle se rozšiřuje. Klade větší oranžová vajíčka do žilek na vrchní straně listu. Jiný druh Bryobie je malých rozměrů, jen do 0,06 mm, má oválné hnědozelené tělo. Klade na listy kulovitá tmavočervená vajíčka. Příznakem napadení jsou bílé nebo žluté skvrny či čáry, objevující se na povrchu listu. Kůže listů odumírá a listy se deformují. Napadení se podobá napadení tripsem, ale liší se kladením vajíček na vrchní stranu listu. Mohou škodit pokojovým i venkovním rostlinám. Dostávají se do bytů z ulice nebo z rostlin, které jsou přes léto na balkoně a zahradě.
Ochrana: Není-li napadení silné, stačí použít mýdlový roztok a umýt nebo osprchovat ze všech stran. Při silném napadení je nutné použít insekticidy - neoron, fitoverm, síra atd.

BŘEČŤANOVÁ ŠTÍTENKA
Napadá subtropické rostliny - asparagus, juku, dracény, břečťan, oleandr atd. Kolonie štítenek jsou po celé rostlině. Štítek dospělé puklice je v průměru 2,5 mm, vypouklý, žluté barvy.

CIKLÁMENOVÉ KLÍŠTĚ
Phyto-nemus pallidus je mikroskopický, délka těla je 100 - 300 mm, má oválný tvar, poloprůzračné žlutavé tělo se 4 páry nohou, nachází se na spodní straně listů. Ve velkém výskytu působí jako piliny. Nejčastěji se vyskytuje na ciklámenu, balsaminách, pelargoniích atd. Kraje listů jsou u napadené rostliny pokroucené, stonky jsou křehké a lámou se, květy a poupata vadnou. Napadení pomáhá vysoká vlhkost vzduchu a zálivky.
Ochrana: napadené listy, květy a poupata odstraníme. Na postřik použijeme insekticidy - neoron, fitoverm, síra atd.

DEŠŤOVKY
Dešťovky v květináčích pokojových rostlin jsou dost časté. Někteří lidé si myslí, že jsou užitečné protože rozrývají zeminu, ale není to tak docela pravda. Dešťovky se živí nejen tlejícími zbytky rostlin v zemině, ale ožírají i kořeny rostlin. Takto napadená rostlina neroste a uvadá.
Ochrana: dešťovky můžeme sbírat a použít na ně lapače. Také můžeme polít zeminu v květináči růžovým roztokem hypermanganu.

ENCHITREJE
Tento hmyz podobný malým bílým červíkům je možné zjistit vyndáním rostliny z květináče. Ožírají totiž kořeny rostlin. Ta neroste, chřadne a hyne. Výskytu enchitrejí napomáhá vysoká vlhkost zeminy.
Ochrana: Vyjměte rostlinu z květináče, promyjte jí od staré zeminy kořeny a přesaďte do nového, desinfikovaného květináče. Zeminu kolem rostliny, kterou nemůžeme vyjmout z půdy, polijeme insekticidy.

HOUBOVÝ KOMÁREK
Je malý, délka 3 - 4 mm, barva černá. Samička klade bílá poloprůzračná vajíčka do kořenů rostlin. Samci komárků obyčejně létají ve velkém množství, ale neškodí. Roznáší choroby či larvičky jiných škůdců. Larvičky houbového komárka požírají kořenový systém rostlin, ta zaostává ve vývoji, zahnívá, nekvete a často rychle hyne. Houbový komárek se objevuje obzvláště na přelitém substrátu.
Ochrana: vysušit zeminu, posypat ji suchým říčním pískem na 4 cm síly. To jde však udělat jen tehdy, když komárci nestačili naklást vajíčka. Jinak se používají insekticidy a jiné preparáty. Mimo jiné také pomůže přesadit rostliny do nově ošetřené zeminy.

HOUSENKY a UCHOVRTKY
Housenky požírají listy. Jsou víceméně zahradními škůdci, ale mohou napadnout i pokojové rostliny. Příznakem jejich přítomnosti jsou děravé listy.
Uchovrtka je ve dne schovaná pod listím, v závitech lístků květů. V noci vylézá a požírá listy a mladé výhonky. Proto dobře prohlédněte květy a odstraňte opadané listy.
Ochrana: ručně obírat škůdce a rostliny, případně provést postřiky insekticidy.

KAKTUSOVÁ ŠTÍTENKA - PUKLICE
Napadá listy ze spodní i vrchní strany. Štítek dospělé samičky má 2,5 mm v průměru, je kulatý a bílý. Při přemnožení pokryje celou rostlinu.

KOŘENOHUB ZHOUBNÝ rodu RHIZOECUS
Tento druh červů není možné vidět. Vyskytuje se v oblasti kořenového krčku rostlin. Dospělý měří 2 - 5 mm, mají protáhlé tělo. Napadená rostlina chřadne, listy žloutnou, schnou a opadávají. Napadení rostliny je nejlépe zřetelné po vyjmutí z květináče. Kořenový krček je obalen voskovými výměšky podobné vatě. Napadají často kaktusy a sukulenty.
Ochrana: při přesazování rostliny dobře prohlédnout kořeny a kořenový krček. Důležitá je desinfekce květináče a očištění kořenů od staré zeminy. Dobré je promýt kořeny rostliny roztokem insekticidů a znovu zasadit.

KOŘENOHUB ZHOUBNÝ
Rhyzogliphus echinopus, Steneotarsonemus
Těchto škůdců je několik druhů, napadají podzemní části rostlin, nejčastěji jsou napadány cibuloviny - gladioly, hyacinty, tulipány, orchideje. Kořenohub má velmi malé rozměry, asi 0,5 až 1 mm. Má široké oválné tělo světležluté barvy, ke konci zúžené, 4 páry nohou. Větší cibulový kořenohub má oválné tělo a 2 páry nohou. Vyhryzávají tkáň cibulek a kladou do těchto otvorů kladou vajíčka ve velkém množství - zhruba 300 vajíček od jedné samičky. V počátečním stadiu napadení rostliny jsou viditelné chodby a pohyb škůdců. Napadená cibule se v ruce lehce rozpadá. Aktivně se rozmnožují při teplotě 10 °C až 25 °C a výše. Při změnách teplot a podmínek upadá kořenohub zhoubný do diapauzy. Jedním ze způsobů ochrany proti těmto škůdcům je uložení rostliny v suchém a chladnějším prostředí při vlhkosti 60%.
Ochrana: před sázením důkladně prohlédnout cibulky, při sázení dbát na dobrou drenáž, nepřelévat. Při napadení použít roztoky s insekticidy - neoron, fitoverm, síra atd.

A TEĎ TŘEBA DO KUCHYNĚ

Připálené hrnce

Snadno umyjeme když do nich nalijeme zbytek čaje s trochou soli a necháme 24 hodin odstát

Soda je výborná nejen na čištění příborů, ale přímo úžasná na připálené hrnce
Stejnou službu jako soda udělá kypřící prášek do pečiva.
Nádobí s připálenými zbytky jídel vyčistíme, když do něj napustíme horkou vodu, nasypeme sodu a necháme půl hodiny stát, popř. povaříme. Dobře a snadno se pak umyje.

Do hrnce dejte lžičku pracího prášku, 1/2 - 1 litr vody (podle velikosti hrnce) a nechte asi 5 minut vyvařit. Připáleninu sloupnete jak "pleťovou masku" a hrnec bude zase jako nový.

JAK NA SKVRNY

Skvrny od tuku - mastné fleky

- mastnými skvrnami rozumíme skvrny od tuků, olejů, vazelíny, různých mastí apod. Jsou zpravidla bezbarvé, nažloutlé až hnědé a většinou tmavší než okolní látka.

- nejčastějším čistidlem je benzín, tetrachlorid a éter. Aby nezanechaly mapy kolem čištěných ploch, podložíme skvrnu pšeničnou moukou či jiným práškem, který vsaje rozpuštěnou mastnotu. Použít také můžeme savý papír. Na silnější látku nasypeme prášek i navrch a zalijeme čistidlem. Když prášek zaschne, vykartáčujeme jej. Pokud je skvrn mnoho, vyplatí se látku namočit do benzínu, promačkat a potom vytřít čistými hadříky. V případě potřeby lze opakovat

- často pomůže pokapat mastnou skvrnu Jarem a po chvíli ji v teplé saponátové lázni vymnout. I tento postup můžeme opakovat

- ve čpavku nebo v lihu rozpustíme sůl a skvrnu vytřeme s následným vypráním

- skvrny vypíráme ve vlažné vodě, pokud nezmizí, přečistíme je trilénem a znovu vypereme

- skvrny z hedvábí odstraníme tak, že na ně nasypeme bramborou moučku a přelijeme ji benzínem. Po dokonalém zaschnutí, vykartáčujeme

- skvrnu přežehlíme mezi dvěma savými papíry, podle potřeby opakujeme, papír ale vždy vyměníme. Zvlášť vhodný je tento způsob u vlněných látek

- skvrny na zdi natřeme obyčejnou křídou vhodné barvy a necháme 24 hodin v klidu, potom lehce oprášíme

- upozornění!!!! Skvrny od tuku nikdy nečistíme lihem.

- Pokud potřebujete odstranit mastný flek a nedaří se za pomocí jaru, použijte jednoduše mýdlo "jelen".Jde to velice snadno.

- Na mastnotu pomáhá také šampon na vlasy. Jen šampon, který je barevný, nejdříve šampon napěnit a pak nanést na mastné místo. Po vyprání je vše zase OK.

- Nejprve je vyžehlíme mezi dvěma savými papíry, zbytek pak odstraníme benzinem. Na pleteninách je vyčistíme kašičkou z pracího prášku a vody. Kašičku vetřeme do skvrny a za 20 minut vymyjeme teplou vodou.

- Na mastnou skvrnu mi pomáhá namáčecí prostředek Namo, spolu s tekutým Vanishem, nechám to v tomto roztoku asi 15 minut a pak normálně vyperu v pračce.

- mastné skvrny na zdi - Místo postříkané tukem zamalujte bílou školní křídou a vrstvu nechte na stěně do druhého dne. Potom křídu opraště - uvidíte, že mastnota zmizí.

- Čerstvé mastné skvrny na textilu posypeme dětským zásypem a vykartáčujeme.

ZPĚT KE KYTIČKÁM

ČÍM SE DÁ HNOJIT ?

- hnojivo z banánových slupek- Slupku dáme do prázdné PET lahve, zalijeme vodou, za 24 hod. je možno zalít přímo výluhem. Slupku zalijeme znovu a necháme patřičně vyluhovat (delší dobu). Potom přidáváme do zálivky.

- živiny květinám dodá čaj. Sáčky od černého a zeleného čaje po vylouhováním nevyhazujeme do opadu, ale použijeme je jako hnojivo ke květinám. Sáčky dáme do květináče a zaléváme přes ně. Tím se do zeminy dostanou živiny, které rostlinám prospívají. Asi po týdnu sáček vyhodíme a nahradíme dalším. Také lze sáček usušit a potom obsah přímo nasypat ke kytkám, toto se osvědčilo v létě u kytek na balkoně.

- Místo květinového hnojiva použijte pro pokojové rostliny, které dlouho nekvetly, malé kousky jablek ( odřezky, slupky). Odmění se vám krásnými květy.

- Zvětralý zbytek minerálky ve skleničce nevylévejte ale zalijte s ním květiny, určitě extra dávku minerálů ocení.

- zkuste k vodě, se kterou zaléváte dát kostku droždí a rozmíchat dokud se droždí nerozpustí. Je to báječné životně a rostlinně nezávadné hnojivo a květinám jen a jen prospívá.

Ošetření a péče o řezané květiny

- Gerbera - začne se Vám ohýbat, postavte ji na chvilku do vařící vody, ona se zase narovná. Opravdu to funguje!!!

- Chryzantéma - když uvadá, chce seříznout a čistou, pro změnu,ledovou vodu.

- Růže - každý den zastřihávejte stonky a to nejlépe ostrými zahradnickými nůžkami a zastřihnutí proveďte našikmo, aby byl stonek zakončen ustřihnutou špičkou. Růže takto zastřihávejte každý den a ve stejném intervalu jim vyměňujte i vodu ve váze. Dobré je taky rosit hlavičky růží a v případě, že by přece jen začaly klopit příliš brzy hlavičky, přidejte do vody ve váze dva aspiriny. Růže Vám 100% déle vydrží.

- řezané květiny vydrží déle, jestliže do vody ve váze dáme kousek dřevěného uhlí. Dezinfikuje vodu a zabraňuje zahnívání stvolů

- květiny ve váze nám déle vydrží, když do vody přidáme stroužek česneku. Voda zůstane krásně čirá a nekazí se
- řezané květiny vydrží déle čerstvé, když je zastrkáme do syrové brambory, kterou položíme na dno vázy

- řezané květiny vydrží podstatně déle, jestliže do vody ve váze přidáme už použitý sáček černého nebo zeleného čaje
- u pokojových květin neodstraňujeme listy, které jsou jen částečně zažloutlé. Zelený zbytek listu stále dýchá a kdybychom ho odstřihli celý, připravili bychom rostlinu o část nezbytného kyslíku
- aby nám řezané květiny vydržely co nejdéle svěží, řežeme je vždy časně ráno. Přes ztrácejí hodně vody a rychle uvadají. Odlomíme zbytečné, zejména spodní listy a potom ostrým nožem obnovíme na stopkách řez, a to co nejšikměji. U zdřevnatělých stonků (šeřík, růže) odloupneme ještě kousek kůry nebo stonek rozdrtíme.

- řezané květiny dáme do čerstvé studené vody, kterou denně doléváme a po dvou až třech dnech vyměníme. Většina řezaných květin je citlivá na prudké slunce a průvan, naopak se jim dobře daří v polostínu a chladu. Mimořádně jim prospějeme tím, když je večer vyndáme z vázy, zabalíme do papíru a ponoříme do vody v chladné a tmavé místnosti. Někdy se dají zachránit i na první pohled zcela uvadlé květiny. V jejich případě můžeme použít i další způsob - namočit je na noc do vody ve vaně.

- životnost řezaných květin lze prodloužit také přidáním živin do vody:

- astry - kostku cukru

- chryzantémy - tabletku acylpyrinu

- jiřiny - tabletku acylpyrinu

- kamélie - trochu soli

- karafiáty - trochu soli, nebo kostku cukru

- kosatce - kostku cukru

- mimóza - dáme ji do teplé vody

- narcisky - trochu soli, na noc je dáme do chladna

- petúnie - kostku cukru

- petrklíče - kostku cukru

- růže - tabletku acylpyrinu nebo trochu soli, některé druhy vyžadují kostku cukru

- sedmikrásky - dáme je do teplé vody

- šeřík - kostku cukru

- tulipán - kostku cukru

- řezané růže vylučují do vody látky, které jsou pro ostatní květiny jedovaté a proto předčasně vadnou. Nesnášejí se dokonce ani tmavě červené růže se žlutými čajovými hybridy.

- velmi nesnášenlivé jsou konvalinky, které ve svém sousedství nestrpí žádnou jinou květinu a zahubí ji. Podobně se chovají i karafiáty, narcisy a lilie. Tyto květiny dáváme do vázy vždy samostatné.

- na řezané květiny působí i další vlivy. Například karafiát nesnáší hluk. Postavíme -li ho blízko televizoru nebo rozhlasu, velmi brzy uvadne.

- hledíky, růže, karafiáty i většina ostatních řezaných květin nepoměrně rychleji uvadnou, vyskytuje-li se v jejich blízkosti plyn jménem etylén. Ten vyprchává ze zralého ovoce, větviček ovocných stromů, opadaných lupínků jmelí. Proto se nedoporučuje kombinovat vázy s řezanými květinami s mísami krásného a zralého ovoce.

- cyklámenu, který vadne již druhý, nejvýše třetí den, pomůže, když mu natrhneme stonek po celé délce špendlíkem nebo jehlou. Chryzantémám každý den kousek odlomíme. Gladioly potřebují velké množství vody a prospívá jím každodenní seřezání stonku.

- Snažíte se upravit kytici ve váze, ale ať děláte, co děláte, dlouhé stonky s květy neustále padají do stran? Pomozte si kouskem králičího pletiva, který vložíte pod okraj vázy. Drátěná očka udrží "neposedné" květiny na svých místech.

Odstranění mravenců a dalších škůdců

- na mravence pomáhá kypřící prášek do pečiva - stačí nasypat.

- Proti mravencům je skvělý hřebíček. Stačí ho dát do kuchyně buď někam volně na misku nebo přímo na "mravenčí cestičku".V kuchyni je to milejší než nějaké chemické prostředky a navíc hezky voní.

- Dostali se vám mravenci do bytu ? Zbavíte se jich jednoduše. Smíchejte marmeládu (nebo med) s droždím a položte na cestičky a uvidíte, brzy budou pryč

- Mravenci - cestičku, kterou mravenci chodí, posypte jedlou sodou, chilli nebo boraxem.
- mravence přitahuje vše sladké, proto nenecháváme nikdy na stole nebo ve spíži rozsypaný cukr. Můžeme vložit mezi potraviny kousky nakrájeného citrónu nebo dřevěného uhlí, což jsou dvě věci co mravenci nesnášejí
.

- Máte problémy v letních měsících s broučky ve spíži? Stačí si do spíže pověsit větvičku ze stromu, který rodí lískové ořechy. Do týdne bude klid od škůdců.

- Aby mouchy nelétaly do oken, stačí nasbírat květy pažitky a položit na parapet nebo zavěsit v gáze do okna. Vůně z květů pažitky mouchy odpuzuje.

- Problém se slimáky na zahradě vyřeší obyčejná kuchyňská sůl, jen je nutnost po ránu se trochu projít a slimáky posypat. Ti se pak rozleptají..

- na hlemýždě ve sklepě j je to jednoduché a hlavně bez chemie. Usušte skořápky a rozdrolte je po zemi. Hlemýždi se pořeží a jednoduše vyschnou.

- proti slimákům v akváriu: je dobrá mrkev. Ponořte celou mrkev do akvária na pár hodin a uvidíte kolik se jich na ní chytne. Potom mrkev jen vytáhněte se slimáky spláchnete a na druhý den pokračujete ve výlovu stejným způsobem.

- Mšice z pokojových rostlin omývám silným roztokem mýdlové vody. Čistou rostlinu osprchuji vlažnou vodou. Také pomáhá, strčit oloupaný a naříznutý stroužek česneku do květináče.

- mšice nesnáší vlhko a teplo. Mšic se dá zbavit tak, že květinu orosíme (hodně) vodou, zalijeme ji a navlíkneme na ni igelitový sáček (pytel)tak, aby byl zabalený i květináč a zavážeme. Necháme "pařit" 3 dny, potom kytku osprchujeme a v případě, že bylo napadení velké ještě celou proceduru zopakujeme. Kytkám to neublíží a mšice zmizí.

- ve formě sušeného prášku z květů je vratič známý prostředek proti nejrůznějším parazitům, jako jsou vši, štěnice, blechy, klíšťata atd. Lze ho usušit a poté zavěsit v bytě, nebo květy rozdrtit na prášek, který dáme na misku. Můžeme si také připravit tinkturu -hrst květů vratiče a tři posekané stroužky česneku přelijeme 100 ml líhu a necháme týden louhovat. Pak scedíme, dáme do rozprašovače a tímto přípravkem si postříkáme kalhoty při cestě do lesa, abychom odpudili klíšťata. Pro vůni můžeme přikápnout pár kapek esenciálního oleje.

- obtížný hmyz jako jsou komáři a mušky zaženeme, když na okenní římsu položíme čerstvou snítku rajčat, která nepříjemné trapiče odpuzuje

- obtížné rybenky, které mají rády vlhkost a objevují se nejčastěji v koupelně, úspěšně zapudíme, když do míst jejich výskytu položíme kousek vanilky. Její vůni nesnášejí a proto za krátkou dobu samy zmizí
- novinový papír ve skříni nám pomůže jako ochrana proti molům, protože moli nesnášejí pach tiskařské černi

- Vůně levandule zapuzuje komáry, ale zároveň léčí jejich štípnutí. Domácnost nejenom krásně provoní, ale když ji zavěsíme do skříně, účinně tam ochrání oděvy proti molům. Odpuzují však i jiný obtížný hmyz, můžeme si proto v bytě umístit tzv. potpourri - okrasné misky ze skla či keramiky naplněné levandulí. Když ji občas promícháme a mírně zakápneme několika kapkami koňaku nebo esenciálního levandulového oleje, opět ji rozvoníme.

- Mouchy -mouchy nemají rádi citrusovou vůni, proto doma používejte aromalampy s citrusovými esenciálními oleji. Stejně tak esence můžete nakapat na lampu, která když se zapne, bude se ohřívat a uvolňovat vůni.
- Blechy- obojek vašeho domácího mazlíčka namočte do směsi bylinného hydrosolu a česneku. Po koupání jeho srst opláchněte v silném odvaru z máty či pelyňku.

- andulky zbavíme roztočů, jestliže na vnitřní stranu jejich klece pověsíme silnější bílou látku. Roztoči se na ní usadí a my je potom jednoduše vyklepeme
- proti molům dáváme do skříně některý z prostředků proti molům, buď zakoupený, nebo domácký - mýdlo bez obalu, tabík a další.Velmi účinné je dát do místnosti lopatku žhavého uhlí posypat je sírou nebo polít silným vinným octem (pozor na požár) a nechat místnost dvě hodiny zavřenou.

- Pokud se i přes prevenci u nás mol objeví, vyklepeme nebo vysajeme vysavačem ohrožené věci, při zevrubnější prohlídce pomocí kartáče odstraníme i housenky, které se již stačily vylíhnout a spokojeně požírají náš šatník. Vlněné tkaniny je dobré přežehlit přes mokrý hadr. Skříň důkladně vymyjeme slanou vodou a dáme do ní některý z prostředků proti molům.. Dobrý je celý postup ještě jednou asi po 2-3 týdnech opakovat.

Čištění šperků

Když máte začerněné a zašedlé stříbrné šperky, výborná je bílá zubní pasta, kterou dáte na starý kartáček a šperky vyčistíte. Budou zase krásně lesklé.

Stříbrné i zlaté předměty dám do plecháčku s vodou,do které kápnu trochu jaru a přidám lžičku jedlé sody,nechám projít varem. Funguje i popel od cigaret,který si naberu na hadřík a vyleštím.

šperky při čištění nejprve ponoříme na několik minut do misky s přípravkem na mytí nádobí. Pak je jemně vyčistíme měkkým zubním kartáčkem.
* prsten, který nejde stáhnout z prstu, uvolníme, když prst namočíme a kolem prstenu namydlíme. Když prsten nejde sundat, protože prsty teplem otekly, ponořte ruku do misky s vodu a ledem.

· - Na čištění šperků zabírá také pravá mořská voda, kterou si můžete přivézt z dovolené. Zlaté a stříbrné šperky do ní na jeden den ponoříte a uvidíte jak zase naberou lesk. Nezapomeňte je poté ale opláchnout od soli.

· - Stříbrné a zlaté šperky nádherně vyčistíme - když na dno malého kastrůlku vložíme alobal, na to šperky, zasypeme jedlou sodou. a dáme povařit. Vše se pak nádherně blýská a prstýnky s řetízky máme jak nové.

· - Stříbrné šperky snadno vyčistíte zubním kartáčkem a pastou, na zlaté šperky si vezměte zase prášek do pečiva.
Uzly na řetízku, které nejdou rozvázat, zakapte olejem a po chvíli působení za pomocí jehly rozvažte.

· - Dobrým prostředkem na čištění zlata je cigaretový popel, kterým povrch předmětu potíráme. Zlaté šperky můžeme umýt ve vlažné mýdlové vodě, důkladně opláchnout a leště důkladněji vytřít dosucha.

· - Zlaté nebo stříbrné ponořte na noc do sklenice piva..Ráno je vyčistěte, ušetříte za drahý prostředek.

· - Určitě se vám někdy stalo, že vám stříbrný náramek, prstýnek, řetízek ze stříbra, nebo bižuterie zezelenala. dobrá rada, jak tomu předejít - potřete takovou věcičku ze stříbra bezbarvým lakem na nehty a uvidíte, jak dlouho vám vydrží

· - čištění šperků vařit s jedlou sodou ve vodě a kouskem hliníku ( desetník, lžička ) a pak vyleštit nemá to konkurenci ale čistit zlato zvlášť stříbro taky.

· Kovy pozlacené - Tyto kovy čistíme kuchyňskou solí smíšenou s citrónovou šťávou. Pak opláchneme čistou vlažnou vodou, vytřeme a vyleštíme sametem. Jestliže ukládáme šperky z těchto kovů na delší dobu, zabalíme každý zvlášť do černého papíru a uložíme v suchu a chladnu.

Čištění chlupů od zvířecích miláčků

chlupy na vypraném prádle - stačí dát do pračky molitan, nebo houbičku na nádobí (odstraňte hrubou část). Zvířecí srst se při ranní prádla nalepí na molitan. Opravdu to funguje !

- Pokud se chceme zbavit chlupů od pejska nebo kočičky na sedačce či koberci, použijeme vyřazené zmuchlané punčocháče. Chlupy se krásně zachytí i bez luxování.

- - zachlupené šaty , koberce i čalouněný nábytek vyčistíme navlhčenou pěnovou gumou nebo kartáčem mírně namočeným do lihu či teplé vody

Čištění prkénka

- - Dřevěná prkénka a stoly se po vydrhnutí přetírají rozkrojeným citronem a pak opláchnou. Budou pak nejen čisté, ale také krásně vybělené

Čištění vařeček

Aby byly vařečky jako nové, stačí je na noc namočit do slané vody. A budou pěkné jako, když jste je koupily.

 Dřevěné vařečky se těžko čistí, protože se na nich usazují stopy po mastnotě. Jestliže je před použitím podržíte pod studenou vodou, tuk se na nich nebude usazovat tak snadno a ani nebudou tolik přejímat pachy z jídla.
Silně znečištěné vařečky vyčistíte, ponoříte-li je přes noc do vody, v níž jste rozpustili trochu sody.

Čištění výrobků z kůže a koženky

Výrobky z kůže
Přeschlé a scvrklé kožené kabáty, rukavice apod. přetíráme čistým hadříkem namočeným v ricinovém oleji. Vybledlá nebo odřená místa načerníme před potíráním barvou na kůži, tu však musíme nechat dobře zaschnout.

Plíseň z kožených předmětů odstraníte tak, že ji nejdříve vytřete vazelínou a pak ošetříte aerosolovou impregnací na kůži. Kožené kabelky nebo obuv dobře vyčistíte a vyleštíte pomerančovou kůrou. V případě potřeby a znečištění očistěte nejprve kožené předměty slabým roztokem čpavku, vysušte a potom potřete pomerančovou kůrou.

Kožené čalounění vytřete při čistění hadříkem namočeným v teplém mléce a po vyčištění vyleštíte kouskem starší, již několikrát seprané sametové látky. Ošoupaná místa potřete vaječným bílkem s trochou inkoustu nebo tuše příslušné barvy a pak je vyleštíte. Jiný postup doporučuje nejdříve otřít předmět hadříkem namočeným v octě a potom přetřít Iněným olejem. Nakonec do sucha vytřeme flanelem. Tmavé skvrny z kožených sedacích souprav můžeme vyčistit terpentýnem a lesk jim vrátíme potřením rozkrojenou cibulí.

Méně znečištěné sedací soupravy čistíme vlažnou vodou, do níž můžeme přidat i některý běžný saponát (Jar, Pur apod). Po vyčištění je do sucha vytřeme. Koženkové soupravy čistíme pastou Kordovan podle přiloženého návodu. Jiný postup se nedoporučuje.

Čištění kožešin

Kožešiny

Kožešinový oděv nebo oděvní doplněk po svléknutí vždy vytřeste. Neděláme to jen kvůli tomu, abychom jej zbavili sněhu, dešťových kapek nebo prachu, ale také proto, aby se srovnal jeho vlas.

Mokré kožešinové oděvy po vytřepání zvolna usušíme při teplotě kolem 18 °C. Po uschnutí se lehce překartáčují. Pamatujme si zásadu, že kožešinové výrobky vždy věšíme na ramínko nebo figurinu, nikdy je nevěsíme za poutko.

Pro delší uskladnění vybíráme vždy chladnější místo s normální vlhkostí vzduchu. Při vyšších teplotách kožešina vysychá, při zvýšené vlhkosti se kůže kazí a při vysušení láme. Pod vlivem světla, zejména slunečního, ztrácejí kožešiny barvu a například bílé kožešiny žloutnou, což se domácími prostředky odstranit nedá.

Proti molům můžeme uskladněné kožešiny chránit buď zakoupenými přípravky, nebo přípravky domácky připravenými. Velmi dobré je vytření skříně terpentýnem, nádobka s tetrachlórem nebo eukalyptovým olejem. Moli také nesnášejí tabák, terpentýnové mýdlo, parachlorbenzol, pačuli, komonici, levanduli, rozmarýnové listí, tymián, šalvěj a pelyněk. Kožešiny můžete také lehce postříkat směsí, kterou si připravíte tak, že do lihu dáte hrst kafru a trochu pepře, nádobu uzavřete a necháte několik dní stát na slunci. Po procezení máte výborný prostředek proti molům. Moly můžete také oklamat - stačí dát do skříně kousek červené vlněné látky a larvy si pak ostatních šatů ani nevšimnou.

Před čištěním kožešiny nejdříve dobře vyprášíme, vysajeme vysavačem a nakonec ještě důkladně prokartáčujeme.

Silně znečištěné kožešiny, zejména skvrny od potu, tuků apod., čistíme směsí denaturovaného lihu a kuchyňské soli (1 čajová Ižička lihu a 3 čajové Ižičky soli na 1/2 litru vody). Kožešiny můžeme čistit čistým vlněným hadříkem namočeným do benzínu nebo trichloretylénu.

Velké kožešinové výrobky se dají čistit i čistými a trochu zahřátými dřevěnými pilinami nebo pšeničnými otrubami navlhčenými benzínem. V žádném případě však nesmíte použít piliny z jehličnatých stromů, které jsou smolnaté. Postup je jednoduchý: 1-2 hrsti pilin nasypeme na kožešinu a rukou je důkladně vetřeme do vlasu na ploše několika čtverečních centimetrů. Silně zašpiněná místa ošetříme stejným způsobem i několikrát. Nakonec celou kožešinu důkladně vyprášíme a rozčešeme.

Bílé kožešiny můžeme čistit stejným způsobem bramborovou moučkou, v tomto případě však bez benzínu. Nejlepším přípravkem na čištění kožešin je však speciální pasta. Připravíme si ji z plavené křídy (případně i rozemleté školní křídy) a páleného magnézia, které můžeme nahradit také mastkem. Stejné množství obou komponentů dáme do malého hrnečku a za stálého míchání k němu přidáváme trichloretylén nebo benzín, dokud se nevytvoří středně hustá pasta, které by neměla téct. Hned po přípravě ji kartáčem nebo hadříkem natřeme na kožešinu, necháme dokonale zaschnout a suchý prášek pak odstraníme i s nečistotami kartáčem.
_ Bílé umělé kožešiny vypráním žloutnou-někdy. Doporučuji přidat do prací lázně ocet. Pokud už zežloutly, zkuste jej vytírat citronovou šťávou se stejným množstvím vody.

Pro zvýšení lesku můžeme kožešinu potřít hadříkem namočeným v octě.

Ztvrdlý povrch kožešinových výrobků můžeme změkčit následujícím způsobem: nejdříve natřeme kožešinu roztokem octa a kuchyňské soli (2-3 Ižíce octa na 50 g soli). Místo tohoto roztoku můžeme také použít zvláště u tmavých kožešin emulzi, kterou si připravíme roztokem 100 g mýdla, 100 g rybího tuku a 15-20 kapek lihu v několika decilitrech teplé vody. Oba roztoky nanášíme z rubové strany a necháme působit v co největším množství asi 3-4 hodiny. Po zaschnutí kožešinu v rukou opatrně promneme. Pokud se nám roztokem podařilo znečistit i vlas, vyčistíme ho snadno benzínem.

Bílé a světlé kožešiny, jejichž základ tvoří velmi tenká kůže stále si zachovávající svou pružnost, můžeme vyprat v mýdlových vločkách tak, že jimi pohybujeme jako při máchání. Potom vymácháme ve vlažné vodě, ale neždímáme. Mokrou kožešinu posypeme křídovým práškem a usušíme při pokojové teplotě. Poté vykartáčujeme, vyprášíme a pročešeme.

Uvedené postupy platí pouze pro čištění a ošetřování přírodních kožešin nebarvených. Barvené a umělé kožešiny ošetřujeme pouze prostředky podle doporučení výrobce. Kožešiny můžeme svěřit také k vyčištění příslušné chemické čistírně, která ponese také riziko, které jinak v případě domácího čištění leží jen a jen na nás. Kožešinové čapky a klobouky nosíme obvykle celou zimu a čistíme po skončení sezóny. Pot a zamaštění od vlasů na hedvábné či jiné podšívce vyčistíme čistým benzínem nebo benzínovým čističem skvrn a občas lehce vystříkáme vnitřek čepice tělovým dezodorantem.

Bílek
Vaječný bílek používáme v domácnosti především k šlehání sněhu, který je důležitou součástí celé řady pokrmů. Chceme-li ušlehat sníh pevný a tuhý, přidáme do bílků před šleháním špetku soli. Bílky na šlehání nemají být vzdor vžitému názoru studené, nejlépe se ušlehají při teplotě okolo 20°C.
Sníh z bílků je dobrým lepidlem k nalepování papíru na sklo. Sníh necháme roztéci, papír jím potřeme a provlhčíme, přitlačíme na sklo a měkkým, čistým hadříkem jej na chvíli přitlačíme. S úspěchem můžeme tohoto návodu použít při lepení štítků na sklenice s kompotem nebo při nalepování výzdoby do oken. Má totiž tu výhodu, že se dá velmi snadno smýt i se zbytky lepidla teplou vodou. Stejně dobře lepí vaječný bílek také porcelán a sklo, čistí aktovky a zašlé vazby kožených knih.
Čerstvou skvrnu od bílku odstraníme vypráním ve studené nebo vlažné vodě (nikdy ne teplé či dokonce horké), starší vyčistíme čpavkem.

Skvrny od bláta

- Měli bychom si pamatovat, že skvrny od bláta nejlépe vyčistíme tak, že je necháme dokonale zaschnout a potom vykartáčujeme po vlasu tkaniny. Když i přes naši velkou snahu zůstane na látce zbytek skvrny, vyčistíme jej benzínem nebo terpentýnem (podle druhu látky, raději si předem uděláme například na záložce zkoušku). Prací tkaniny můžeme přeprat nebo vymáchat v mýdlové vodě či vytřít čistým hadříkem. Na zvlášť zatvrzelé skvrny zaútočíme zředěným octem.

Inkoust

Řada hospodyněk ví, že přidá-li do poslední máchací lázně pár kapek modrého inkoustu, budou záclony po uschnutí jako nové, protože inkoust oživí jejich barvu. Pokud byste však přidali do vody inkoustu více či manžel při psaní domácího úkolu za nezdárné dítko dokázal popsat vedle sešitu i svou bílou košili, nabízíme vám několik způsobů k odstranění inkoustových skvrn:
- skvrnu ihned namočíme vodou a vysušíme savým papírem, potom čistíme saponátem a nakonec citrónovou šťávou;
- skvrny velmi dobře pouštějí po vyprání ve vodě s přidáním přípravku NAMO;
- skvrnu čistíme kuchyňskou solí navlhčenou citrónovou štávou, necháme chvíli působit a potom důkladně vymácháme;
- čerstvé skvrny na bílém prádle přepereme v horkém mléce;
- skvrnu ponoříme do syrového mléka a necháme v něm, dokud mléko nezkysne, a potom normálně vypereme;
- skvrnu navlhčíme a posypeme kuchyňskou solí, asi po hodině vypereme;
- skvrny na parketách vyčistíme citrónovou šťávou;
- skvrny na kovralovém koberci odstraníme TIXEM, který nasypeme na postižené místo a zalijeme horkou vodou. Pak vytíráme čistým hadříkem tak dlouho, až skvrna zmizí;
- skvrny na dřevěné podlaze vyčistíme tím že na ně necháme určitou dobu působit zředěnou kyselinu solnou;
- skvrny na nábytku vyčistí citrónová nebo pomerančová kůra, můžeme použít též petrolej.

- pomocí citrónové šťávy odstraní školní děti skvrny od inkoustu na prstech

Čištění čpavkem

Čpavek
Protože čpavek neboli amoniak používáme v domácnosti téměř výhradně k čištění nejrůznějších skvrn, uvádíme zde pouze stručný výčet možností použití. Příslušný návod najde každý čtenář či čtenářka u příslušného hesla.
Čpavek čistí rukavice, šperky s granáty, skvrny od vaječného bílku a žloutku , jahod a borůvek, kávy na kobercích, krému na boty, krve, mléka, kyselin , piva, moči a ovoce, červené řepy, potu , plísní, dále odstraňuje skvrny z bílého mramoru, zvyšuje lesk gumové obuvi, renovuje popraskané gumové lino, odstraňuje zápach chlóru. Známé je také použití čpavku k utišení bolesti po bodnutí bodavým hmyzem.

 
 

 

Portrét




Facebook


Archiv

Kalendář
<< září >>
<< 2017 >>
Po Út St Čt So Ne
        1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30  

Statistiky

Online: 5
Celkem: 398609
Měsíc: 2934
Den: 109