Jdi na obsah Jdi na menu
 


Můj chov


V mém chovu je 25 křepelek, tj. 19 slepiček a 6 kohoutků. Denně sbírám 15 až 19 vajíček. Fota křepelek na konci příspěvků.


Příspěvky ke galerii:

Křepelka japonská a její chov

Japonská křepelka byla vyšlechtěna ve dvou typech – masný a snáškový. Snáškový typ se vyznačuje vysokou produkcí vajec, masný typ je určen k produkci brojlerových křepelek, které jsou určeny ke konzumu.

Japonské křepelky je nejvhodnější chovat v klecích, kdy je nutno zachovat několik základních parametrů. Pro jeden kus nosného typu, který váží zhruba 150 g, budeme potřebovat cca 150 cm2 podlažní plochy, pro masný typ (300g) zhruba 250 cm2. Dno klece by mělo být tvořeno roštem,o velikosti ok 1x1 cm, výška klece by měla být kolem 30 cm. Křepelky nepotřebují bidla ani budníky na snášení vajec. Křepelky se chovají ve skupinách, přičemž skupinu tvoří třeba 3 křepelky nebo i 30. Vždy je nutné sestavovat skupinu současně, nová zvířata bývají často ostatními terorizována. Pokud budeme používat vejce jako konzumní, není zapotřebí kohout. Chov bez kohoutků je pro výrobu konzumních vajec lepší, nosnice jsou klidnější, neoplozená vejce je možno déle skladovat a navíc ušetříme za krmení pro kohoutky. V případě dalšího líhnutí je nutno zachovat poměr 1:3 a v tomto poměru sestavovat chovné skupiny. Další důležitý parametr, který je nutno v chovu zachovat, je dostatečný světelný režim. Křepelky ve snůšce by měly mít cca 16 hodin světla a 8 hodin tmu. Světlo nemusí být intenzivní, snůška bývá nejvyšší, když se křepelky v přítmí klece dají stěží spočítat. Teplo je v chovu křepelek také důležité, optimální teplota je kolem 20 st.C, výkyvy směrem nahoru jsou méně škodlivé než poklesy teploty- při poklesu pod 17 st.C je často vyvoláno pelichání a snůška se na 2 měsíce zastaví. Optimální vlhkost vzduchu je mezi 60-70%. Nutné je dostatečné větrání. Nejvhodnější krmivo pro křepelky je směs pro nosnice, která je vyráběna ve většině ZNZZ- typové označení směsi N, NT, NP, N 1… Chovatel by se měl vždy zajímat o hladinu N látek (tedy bílkovin), která by měla být u křepelek ve směsi cca 20%. Většina směsí tuto hodnotu ani zdaleka nedosahuje, proto je vhodné přidávat cca 5% dobré rybí moučky nebo 5% sojového šrotu nebo 5% sušeného mléka. Vhodné je také přidávat na 1 kg směsi 1 pol. lžíci Roboranu D a 1 kávovou lžičku Plastinu.

Takto ošetřované a krmené křepelky nepotřebují grit ani žádnou další potravu, naopak, přidáním např. zeleného krmiva sníží se příjem směsi a snůška poklesne. Nosná křepelka spotřebuje cca 25 g směsi za den, masná cca 35 g za den. Nosné křepelky začínají snůšku již koncem 6.týdne po vylíhnutí, ve snůšce se ponechávají dalších 10-12 měsíců. Dobře ošetřované křepelky jsou schopny snést za 360 dnů i více než 300 vajec o průměrné hmotnosti 10,5-12 g. Masné linie mají snůšku cca o 20% nižší, dospívají také o několik týdnů později. Křepelky mají potlačený pud kvokavosti a mláďata nevysedí, vejce je tedy nutno svěřit líhni. Teplota nutná k vylíhnutí kuřat japonských křepelek by se měla pohybovat prvních 14.dnů v rozmezí 37,5-37,8 st.C, další 3 dny v rozmezí 37,2-37,5 st.C. Křepelky se líhnou 18.den. Prvních 14.dnů je nutno vejce nejméně 3x denně otáčet, poslední 3 dny se neotáčí, ale nutno je kropit vlažnou vodou. Odchov kuřat japonských křepelek je dosti náročný, v prvních týdnech odchovu jsou značně choulostivá a vyžadují teplotu přes 30 st.C. a krmivo o vysokém obsahu kvalitních bílkovin. Vejce japonských křepelek se od slepičích liší mírně vyšším obsahem bílkovin, dále vyšším obsahem některých životně důležitých prvků(železo,hořčík,zinek). Hodnoty cholesterolu jsou velmi rozdílné u různých linií křepelek a záleží také na složení krmné směsi. Je možno ale konstatovat, že linie křepelek, šlechtěné na snížený obsah cholesterolu ve vejcích, obsahují asi 60% cholesterolu jako stejné váhové množství slepičích vajec. Vejcím japonských křepelek se dále připisuje kladný vliv na imunitní systém člověka. Z vajec japonských křepelek se vyrábí preparát, který se nazývá Auripul a který slouží hlavně k podpoře oslabeného lidského organismu. Známého účinku křepelčích vajec na lidskou potenci se využívá v proslulém vaječném koňaku Casanova.

 Vajíčka

Křepelčí vajíčka jsou malá. Pokud byste je chtěli objemově srovnávat se slepičími, pak 5 vajíček je asi jedno slepičí malé 60g, 7 vajíček je jedno slepičí velké 70g. Jinak jsou vajíčka chutnější a mají jemnější chuť než slepičí.

 Japonská křepelka – pravda a mýty

S rozvojem chovu japonských křepelek se stále častěji setkávám s úmyslně i nevědomky zveličovanými užitnými vlastnostmi jejich vajec. První často tradovaný mýtus je informace, že vejce japonských křepelek neobsahuje žádný cholesterol. Pokud se nad tímto údajem zamyslíme, musí nám být zřejmé, že se jedná o nesmysl. Vejce musí cholesterol obsahovat, protože tento slouží jako zdroj energie pro vyvíjející se zárodek kuřete. I pro lidský organismus je cholesterol nezbytně nutný, velmi ale záleží na jeho skladbě a množství.

Slepičí vejce obsahuje průměrně 1500 mg cholesterolu na 100 g žloutku, nebo přehledněji l slepičí vejce obsahuje asi 300 mg cholesterolu, což je tolerovaný maximální denní příjem u zdravého dospělého člověka. Vejce slepic z malochovu obsahují cholesterolu často mnohem více, než vejce slepic z velkovýroby. Je to dáno tím, že slepicím v drobných chovech jejich majitel občas přilepší masovými zbytky a odpady z kuchyně, případně si slepice ve výběhu najdou různý hmyz nebo žížaly. Naopak nosnice z velkochovu jsou krmeny přísně vybalancovanou směsí, kde je přísun cholesterolu regulován. Krmnou směsí lze obsah cholesterolu ve vejcích ovlivnit značně ve smyslu + méně již ve smyslu -. Existují plemena slepic, u kterých je geneticky zakodován snížený obsah cholesterolu ve vejcích. To jsou například aurakány. Využití ve velkochovu u těchto slepic brání ale nízká produkce vajec. Japonské křepelky jsou většinou krmeny průmyslově vyráběnou směsí, kde je možno obsah živočišných produktů regulovat. Dále jsou v současné době šlechtěny linie, které mají nižší obsah cholesterolu ve vejcích. Všeobecně je možné říci, že při použití těchto linií a vhodně upravené krmné směsi lze docílit zhruba 60-70% hodnoty cholesterolu oproti stejnému množství vaječné hmoty slepičího vejce. Vejce japonské křepelky je 5-6x menší než vejce slepičí a i takto je možno příjem cholesterolu regulovat. Navíc cholesterol obsažený v křepelčích vejcích je svým složením lépe organismem tolerován, než cholesterol vajec slepičích.

Často tradovaná nepravda je i údaj o „nenáročnosti“ japonských křepelek. Zde je nutno si uvědomit, co od chovu budeme očekávat. Pokud budou křepelky pouze doplněk voliéry či klece a budou sloužit jako likvidátor zbytků, které zůstanou po jiných ptácích, a pokud budou vystaveny rozmarům počasí, pak samozřejmě mohou v tomto prostředí přežívat, ale jejich snůška bude minimální. Pokud jim ale zabezpečíme alespoň 20% N látek v potravě, světlo 16 hodin a teplo kolem 18°C, pak budeme jejich snůškou velmi příjemně překvapeni.

Japonská křepelka je totiž nepřekonatelná nosnice, která za sebou v produkci daleko ponechává všechna plemena slepic. Snůška začíná u některých linií již koncem pátého týdne věku, vrcholu dosahuje kolem dvanáctého týdne, kdy u vyrovnaného hejna je snůška až 99%. Za 300 dnů snůšky je průměrný počet vajec asi kolem 240 kusů na jednu křepelčí nosnici. Slepička japonské křepelky váží kolem 120 g a vejce v průměru 10,5 g, vkládá tedy do jeho tvorby více jak 8% své tělesné hmotnosti.

Úmyslně bývají také přeháněny léčebné vlastnosti křepelčích vajec. Zabývám se účinkem vajec japonských křepelek na lidský organismus více než patnáct let. Za tu dobu jsem měl možnost prostudovat literaturu, která se touto problematikou zabývá. S úspěchem jsem vejce japonských křepelek použil u svých dětských pacientů. Stál jsem u vzniku originálního imunostimulačního preparátu z lyofilizovaných křepelčích vajec, který se nazývá Auripul a který vyrábí Bioveta v Ivanovicích na Hané. Moje poznatky shodně s literaturou potvrzují, že vejce japonských křepelek mají bezesporu kladný vliv na lidskou imunitu. Svojí skladbou aminokyselin, obsahem stopových prvků a vitamínů jsou vítaným zpestřením stravy dětí i dospělých. Mají kladný vliv na lidský organismus, tvrdí se, že ovlivňují pozitivně průběh diabetu, nemocí kardiovaskulárního aparátu, nemocí ledvin. Tradovaného vlivu na mužskou potenci se komerčně využívá ve vaječném koňaku, který má příznačný název Casanova.

Vejce japonských křepelek mohou sloužit a také slouží jako alternativa u alergie na bílek či žloutek slepičího vejce. Málokdo ví, že tato potravinová alergie je po alergii na moučná jídla a na kravské mléko třetí nejčastější. Je ale velmi nezodpovědné tvrdit, že vejce japonských křepelek vyléčí například asthma, tak jak jsem se dočetl v jednom propagačním letáčku. Vejce japonských křepelek mohou napomoci u dětí s ekzematickými projevy, s asthmatem, ale samotnou nemoc nevyléčí. Díky svým imunomodulačním vlastnostem mohou vejce japonských křepelek snížit výskyt respiračních onemocnění u dětí, respektive zmírnit jejich průběh a tím i samozřejmě snížit riziko asthmatického záchvatu, který často infektem bývá vyvolán.

Svým článkem jsem chtěl chovatelskou veřejnost seznámit s některými informacemi, týkajících se japonských křepelek. Tato zajímavá drůbež si bezesporu zaslouží co nejširší rozšíření v našich chovech, právě kvůli výše uvedeným skutečnostem.

 
 

 

Portrét




Facebook


Archiv

Kalendář
<< únor >>
<< 2019 >>
Po Út St Čt So Ne
        1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28      

Statistiky

Online: 6
Celkem: 471990
Měsíc: 7583
Den: 238